Naděje je důvěra, že jednoho dne nalezneme, co hledáme.

Září 2018

S životním minimem

18. září 2018 v 10:38 Vážně i nevážně
Na internetu sem narazila na seriál iDnes z roku 2016 nazvaný Chudoba v Česku. V jednom díle si poslankyně ODS a reportérka zkusili žít s částkou životního minima, což je 3410 Kč na měsíc pro jednotlivce. Tzn. cca 113 Kč na den. Ony to teda zkoušely jen 5 dní, což není úplně vypovídající, ale dobře.

A já si tak řekla, že to je něco, co už sem chtěla dlouho zkusit. Jak se dá nebo taky nedá vyžít z životního minima. Jako takovej sociální pokus.

Já už se o to ve skutečnosti párkrát pokoušela, ale nikdy sem nebyla schopná dotáhnout to do konce. Ale teď už to dám. Budu si psát že svého snažení poctivě zápisky, schovávat účtenky a tak a to by bylo, aby nebylo.

Teda, nejsem takovej magor, abych si po zaplacení bytu opravdu nechala je životní minimum. To bych byla v mínusu dřív než bych si vůbec začala hrát.

Takže se nastavíme nějaká pravidla:

Uhradím internet, telefon, spoření a další nezbytnosti jako vždycky. Kdybych se někdy dostala do takové situace, a Bůh ví, že stát se může všechno, tak bych samozřejmě nic z těch věcí neměla. Internet by se zrušil, do fitka by se nechodilo...jednoduchý. A někde jsem četla, že když pobíráte hmotnou nouzi, tak nemusíte platit koncesionářské poplatky.

A abych to neměla tak jednoduchý, tak budu předstírat, že doma nic nemám. Žádné zásoby a tak. Jsem bývalý bezdomovec, který dostal byt a kromě nábytku v něm nic není. Veškeré jídlo, drogerii, léky budu-li potřebovat a cokoli dalšího si musím zaplatit ze svých 3410 Kč.

A když to zvládnu, tak si potom udělám nějakou větší radost :) A taky možná, budu-li v dostatečně masochistické náladě pro takový pokus, zkusím ten další měsíc pracovat jen s existenčním minimem, což je 2200 Kč.

Btw, když mě jeden kamarád odveze do potravin a pak za mě i nákup zatáhne, tak se to počítá nebo ne?